Blue Force

1. DEN

O.K. Jmenuji se Jack Ryan a právě jsem ukončil policejní akademii. Dnes nastupuji do služby na policejním okrsku Jackson Beach, zrovna tam, co před lety sloužil můj táta, než ho nějakej hajzl v noci zastřelil i s mojí mámou. Od tý doby žiju jenom s babičkou. Ale zpět do služby. Nejdřív si otevřu dveře (ruka) a dojdu se převlíct do uniformy. Pak si pokecám s Barrym - to je ten chlapík ve vrátnici a odkráčím do zadních dveří na instruktáž (nohy). Velitel je fajn, přivítal mě ve službě a pustil nás do ulic. Ještě jsem si pod nástěnkou vyzvedl hlášení o hledaných osobách (Forrest Follet) a šel ven. Vzal jsem si svojí motorku a chvíli hlídkoval po městě. Taky jsem vypsal jednu pokutu za špatné parkování u kanceláře Jamieson and Ryan. Pokutové bloky jsem našel v přihrádce na motorce vlevo. Mimochodem, ten Ryan v názvu byl můj otec, Lyle Jamieson byl jeho parťák a je to můj přítel. Pak jsem dostal hlášku, že se něco děje v přístavu (Marina) a jel jsem tam. Našel jsem tam ubrečenýho kluka a nějakou ženskou, která ho utěšovala. Po nějaký chvíli jsem z nich dostal, že kluka zmlátil nějakej gauner a teď se skrývá na jedný lodi (Future Wave). Je ozbrojenej a má rukojmí. Vrátil jsem se k motorce a rádiem zavolal pro posilu. Když přišel, vydali jsme se - po krátké domluvě - dolů k lodi. V levém dolním rohu, v červené schránce jsem našel lodní hák, třeba se bude někdy hodit. Vstoupili jsme na palubu a zaklepali na dveře kajuty (ruka). Po druhém zaklepání jsme šli dovnitř. Kajuta byla prázdná, ale před námi se zabouchly druhé dveře, jak se za nimi někdo ukryl. Vytáhli jsme pistole a přešli ke dveřím, každý na jednu stranu. Zaklepal jsem a řekl, že jsme od policie a že jdeme dovnitř. Stál tam, držel pod krkem holku a u hlavy jí držel pistoli. Když jsme se dohodli, že střílet nebudeme, protože by to pro něho nedopadlo dobře, pustil ji i pistoli a nechal se spoutat. Ještě jsem ho prohledal. Hm. Nějakej Green (osobní karta). Dohodl jsem se s kámošem, že ho odveze do vězení a já pojedu za ním. Na odchodu jsem si vzpomněl, že někam na postel odhodil pistoli a sebral jsem ji. Teď musím dodržet správný postup, jinak mě velitel okamžitě suspenduje. Nejdřív do vězení (City Hall & Jail). Můžu prohodit pár slov s Jimbem a pozvat McCoyovou na oběd. Ještě si to rozmyslí a já zatím půjdu do vedlejší místnosti. Za mříží už Green zahřívá židli a za přepážkou... no ne ! To je snad zase Barry! Nakonec mi řekl, že se jmenuje Larry a je dvojčetem Barryho. Z přihrádky na zdi si beru evidenční lístek a vyplním ho z osobní karty Greena a odevzdám Larrymu.Pak můžu vypadnout a honem zase na okrsek. Tam Barrymu odevzdám všechno, co jsem u Greena našel, a dám hlášení do přihrádky vyšetřovatele Suttera (vpravo od dveří do instruktážní místnosti). Pak jsem zase jel na obhlídku. Náhle jsem uviděl podezřelé auto, vylezl z něj chlápek, který vůbec nevypadal přátelsky. Vrátil jsem se k motorce a zavolal 10 - 35 pro posilu.Přijel Dough Harrison autem.Chlapík poznal, že je v úzkých a dal ruce nahoru. Kouknul jsem se do auta a zjistil, že je tam ještě jeden. Po krátkém rozhovoru jsem tomu prvnímu nasadil náramky a prohledal ho. Vyzval jsem toho druhého, aby vystoupil a řekl Doughovi, aby mu nasadil svoje pouta. Řekl jsem Doughovi, ať je odveze do vězení. Když je naložil, šel jsem se mrknout do jejich auta. V přihrádce pod přístrojovou deskou jsem našel náboje a pod sedadlem paruku a automatickou pušku. Pak jsem jel za Doughem a absolvoval stejné kolečko jako při prvním zatčení. Tím mi skončila služba, jdu se převlíct a jedu domů (před stanici, doprava odejít a do "Grandma Frannie"). Babička je doma a vyřizuje mi, že mě volali z dětského útulku. Skip, chlapec, kterého ráno zbili, má prý nějaké problémy. Jedu do Child Protective Services, kde už na mě čeká Skip s Laurou Dixnovou (matka). Skip prý ztratil baseballovou kartu, nejspíš ráno v přístavu. Jedu tam rovnou. V přístavu nejdu dolů k lodím, ale nalevo ke starému Carterovi. Má tu krámek a půjčovnu motorových lodí. Jestli se něco v přístavu našlo, mohl by o tom vědět. Cestou si všimnu vpravo na nástěnce vzkazu pro Skipa, že Carter pro něj něco má. Lístek seberu a jdu dovnitř.Dám ho Carterovi a řeknu o co jde.Kartu mi rád dá a ještě blok kupónů na půjčení lodí.Přivezl jsem kartu Dixonovým a pozval je na návštěvu. Přijeli jsme k nám a šli jsme se ještě projít k moři. Na terase jsem odvázal psa a šli jsme.Skip se psem hned odběhli po pláži.Prohodil jsem pár slov s Laurou a šel se za nimi podívat. Našel jsem je o kousek dál. Chvíli jsem házel psovi klacek - tak dlouho, až mi místo něho přinesl něco jiného - kousek jakési bedny nebo pletiva či co. Vezmu to a jdu zpět. Laura mi říká, že už je jí zima, takže písknu na psa a jdeme domů. Tam už na mě čeká Lyle, vyprovodím Dixonovy a vrátím se.Lyle mi říká, že něco pro mě má, abych se u něj zastavil až půjdu zítra do práce a odejde. Jdu do zadního pokoje a sednu k počítači. Zapnu ho a podívám se pod zámek. Chce po mě nějaké heslo. Chvíli zkouším všechno možné a pak si vzpomenu na jméno mé matky - JACKIE. Je to ono. Objeví se plánek nějakého skladiště s vyznačenou falešnou stěnou a dále nějaké přehledy o automatických zbraních. Klepnu na ikonu tiskárny vlevo dole a potom na "cobb" a mám vytisknuto. Zvednu se od počítače a moji pozornost upoutá oranžová krabice na polici. Ale volá mě babička a končí 1. den.

2. DEN

Ještě se vrátím domů a podívám se na tu krabici. Uvnitř je trezor s číslovým zámkem. chvíli zkouším různé kombinace a pak si vzpomenu, že by to mohlo být tátovo služební číslo.Je vyraženo na jeho odznaku ve vitríně vedle dveří. V trezorku je jenom jedna stříbrná mince. Starý Carter má sbírku mincí, musím se ho někdy na tohle zeptat. Ale pak už jdu honem ven a jedu k Lyleovi. Říká, že táta vyšetřoval před smrtí něco většího, snad dokonce pašování zbraní. Ukážu mu ten kousek dřeva. Říká že by to mohlo být z nějakého ostrova, ale je jich tu trochu moc. Pak mě ještě napadne, že bych mohl odfaxovat své sjetiny z počítače na policii, třeba tam k tomu budou něco mít (fax je vzadu na polici pod mapou). Dostanu trestní záznam nějakého Cobba,dlouhý jako ruka. Má spojení na Forresta i na pašované zbraně. Pak už musím jít do práce. Ještě se stavím ve vězení, dám sjetiny Jimbovi a on je prožene počítačem. Dovím se další jméno: Stuart Cox. McCoyová mi řekne,že jí manžel oběd se mnou zakázal. Takhle si mě dobírat! Na okrsku ukážu fax Barrymu,který mi najde fotku Cobba. Má ale špatné zprávy. V přihrádce u dveří mám vzkaz, že vyšetřovatel všechny tři týpky ze včerejška propustil pro nedostatek důkazů. Takže po městě běhaj minimálně tři chlapi, co mě maj rádi jak osinu v p.... Musím si dávat bacha. Jdu znovu na instruktáž, potom je nástup před stanicí. Smůla pokračuje. Velitel mě setřel za nevyčištěnou zbraň. To ale ještě není všechno. Nedlouho potom, co vyjedu do ulic dostanu hlášku, že Dough má potíže u Bikini Hut. Jedu tam. Zaparkované auto a v něm opilec. Jak ho dostat ven a zpacifikovat. Když s ním mluvím, pošle mě kamsi a stále pije. Koukneme se Doughovi do kufru auta, jestli tam nemá něco, co by nám mohlo pomoci. V malé krabici je kovový předmět, kterým rozbiju okénko u auta, otevřu dveře a opilec prostě vypadne na ulici. Dough ho odveze a já za ním. Jako včera.... Jenže cestou mě na křižovatce srazí auto,co jede jako blázen a já si pobudu chvíli v nemocnici. Naštěstí to nic vážného nebylo a já jsem propuštěn do domácího ošetřování. Přišel opět Lyle a já si vzpomněl na něco z toho, co se tehdy před lety událo. Lyle mi řekl, abych za ním přišel, až mi bude líp, že má pro mě něco o mých rodičích. Chvíli jen tak koukám na televizi a pak se zvednu a jedu za ním. Když jsem tam dorazil,řekl mi že někam musí běžet, ať na něho počkám. Jak tak stojím a koukám, zahlídl jsem na jeho stole složku se jmény mých rodičů. Otevřel jsem ji. Novinové výstřižky o vraždě mých rodičů, a jeden mikrofiš. Dal jsem ho do prohlížečky (obrazovka vlevo na stole u zdi). Kompletní policejní zpráva o smrti mých rodičů, koronerova zpráva a popis a fotografie nalezených nábojů - stejné jako ty co jsem nalezl v autě těch dvou dárečků. Sotva jsem přístroj vypnul, vrátil se Lyle. Dohodli jsme se, že pojedeme jeho autem po stopě Cobba.Naposledy ho viděli v Tonyho baru. Ukázal jsem Tonymu jeho fotku, ano pamatuje si ho. Ukázal jsem mu policejní odznak,řekl, že ho zná jako Snow Mana, a že ho zná i Kate Pritchardová - dáma na konci baru. Když jsem jí ukázal fotku dělala drahoty. "Možná ho znám , možná ne. Co ti je do toho?". Ukázal jsem jí odznak a změkla. Dokonce mi napsala na kus papíru jméno jednoho Cobbova přítele. Jmenuje se Weasel a pracuje v kuželníku Alley Cat. V Alley Cat byl za pultem chlápek s cigaretou v koutku úst. "Vy jste tu šéf ?", zeptal jsem se. "Jo, co má bejt ?", odpověděl. Ukázal jsem mu papír se jménem. "Je u vás zaměstnaný tenhle člověk ?". "Jo, je právě vzadu, dojdu pro něj."Musel jsem mu ovšem ukázat opět odznak,abych ho přiměl k větší ochotě. Ukázalo se, že Weasel je vlastně Forrest Follet.Nechtěl říct ani ň. Jenže pak jsem mu ukázal odznak a řekl, že vím o jeho trestním rejstříku (ukázat mu ho) a dal mu na výběr.Buď bude mluvit tady, nebo na policii. Řekl nám další jméno - Snake. Schází se s ním prý v přívěsu na Bikini Hut. Poslal jsem ho s Lylem do auta a zeptal se ještě šéfa, jestli tu nemá Weasel nějaké věci. Odešel a přinesl mi klíč. "Nic jiného tu nemá." Ať se propadnu, jestli ten klíč není od toho přívěsu.Dojeli jsme na Bikini Hut. Klíč se hodil, samozřejmě. V přívěsu jsem se pořádně porozhlédl.Na poličce nad oknem jsem našel krabičku 9mm nábojů -stejnými byli zavražděni moji rodiče.Pak moji pozornost zaujaly vysoké boty vedle křesla. Pozorně jsem je prohlédl (okem) a zjistil, že mají ortopedickou vložku. To mě připomnělo, že ten vrah tehdy v noci napadal na jednu nohu. Mohlo by to mít nějakou souvislost. Pak jsem je ještě obrátil (rukou) a objevil pohyblivý podpatek. Pod ním byla ukryta zpráva o dodávce zbraní ze skladiště na ostrově Marble Head, podepsaná S.C. - Stuart Cox. Šel jsem ven a řekl všechno Lyleovi. Rozloučili jsme se před jeho kanceláří a rozdělili si úkoly.On půjde zítra na ATF a předá jim všechny důkazy a požádá o pomoc. Má tam kontakt, nějakého agenta Forbese, tak by to mělo jít hladce. Pak mi řekl: "Ty zatím prozkoumej ten ostrov Marble Head, společníku. " "Já a společník ? Jak to ? " "No a co ? Stejně je tvé jméno v názvu firmy." Byl to dlouhý den. Honem sejdu domů vyspat.

DALŠÍ DEN

Ráno jsem jel hned do přístavu. Když jsem zaparkoval motorku, všiml jsem si, že Future Wave je v přístavu.Šel jsem ke Carterovi vypůjčit si člun. Podal jsem mu kupóny a on vytáhl skříňku s klíči. Mám si vzít ty s visačkou k pronajmutí (RENT).Všiml jsem si, že tu visí i klíče od Future Wave, ale jak je získat. Vzpomněl jsem si na minci. Carter je přece sbírá.Ukázal jsem mu ji a zeptal se ho, kolik tak asi může stát. Odešel dozadu to zjistit a já si honem zatím vzal i klíče od lodi Future Wave. Když se vrátil, řekl mi, že mince má hodnotu asi 50 dolarů. Poděkoval jsem a odešel. Žlutý nájemní člun byl hned před Carterovým krámkem, ale já napřed zamířil dopředu k té druhé lodi. Pomocí klíče jsem se celkem snadno dostal dovnitř,ale nevěděl jsem co hledám. Až po delší době jsem nalezl klíč pod květinami na stole. Vypadl jsem ven a šel k nájemní lodi. Cestou jsem sebral starou síť na ryby, ležela na molu, naproti člunu. Pak jsem si vzal klíčky od člunu a odjel. Na pláži na ostrově jsem našel zbytky ohniště,nějaká stará prkna a bednu. Podíval jsem se dovnitř. Byla tam jen poloprázdná láhev motorového paliva a olejem nasáklý kus trávy. Pěknej fujtajbl, ale jsem už taková povaha, že musím sebrat všechno, co najdu, tak jsem to vzal s sebou. Úzkou cestičkou jsem pak procházel lesem, až jsem se dostal ke skladišti. Za plotem na mě dorážel zuřivý rotvajler. Hodil jsem na něho síť a byl mimo hru. Klíčem z Future Wave jsem si pak odemkl branku i dveře od skladiště a byl jsem hned uvnitř.Byla tam tma.Když si oči trochu zvykly, objevil jsem na zdi pod větrákem rozvodnou skříň. Otevřel jsem ji a hned první vypínač nahoře byly světla. V dolní části vpravo jsem si všiml dvou tajných dvířek. Pod horními byl vypínač, pod spodními dvě elektrické zásuvky. Rozhlédl jsem se po skladišti.Někde by měla být ta pohyblivá stěna.Vzal jsem žlutou šňůru na zdi a přešel k agregátu u zdi.I na něm byly dvě elektrické zásuvky. Do jedné jsem připojil šňůru a druhým koncem do zásuvky v rozvodné skříni. Ale kde je druhá šňůra ? Po chvíli hledání jsem ji našel položenou na vysokozdvižném vozíku uprostřed skladiště. Připojil jsem ji k agregátu i rozvodné skříni, zapnul agregát a potom vypínač na rozvodné skříni pod dvířky. Zadní část stěny s nářadím se vysunula nahoru a já prošel do zadní části skladiště. Otevřel jsem bednu, která ležela na zemi. Bingo !! Byla na pěchovaná zbraněmi. Jednu jsem vzal a teď co nejrychleji za Lylem. Ale pozor - všechno musím uvést přesně do toho stavu, v jakém to bylo před mým příchodem, aby pašeráci nic nepoznali. Včetně zhasnutí světla a uzamčení obou dvířek. Ale co se psem? Teď se mi hodil lodní hák. Prostrčil jsem ho pletivem a stáhl síť ze psa.Teď jsem mohl klidně odjet a jít k Lyleovi. Jenom ještě vrátit oboje klíče Carterovi. Lyle seděl v kanceláři a netvářil se vesele. "Lidi z ATF mi slíbili pomoc, ale chtějí pádnější důkazy ! ", řekl. Hodil jsem mu do klína nalezenou pušku :"A co tohle ? To je důkaz jako hrom !""To je přesně ono !", řekl Lyle, "Dohodnu se s nimi na zítřek. Ty se jdi domů vyspat a zítra ráno si znova u Cartera najmi člun. Sejdeme se v přístavu."

POSLEDNÍ DEN

Ráno jsem jel zase do přístavu. Když jsem vyšel od Cartera s klíči od člunu v ruce, Lyle už na mě čekal. Pozdravili jsme se a hned vyjeli.U ostrova na nás čekalo překvapení. V zátoce byla zakotvená Future Wave. Co teď ? Jet k ostrovu nebo napřed na jachtu? Nakonec jsme se dohodli, že se napřed podíváme na loď. Na lodi byl Green :"Źivýho mě nedostanete !", řval. Dveře byly zamčené. Jak se dostat dovnitř, nebo Greena ven. Na boku jachty jsem si všiml skříňky, kam se dávají signální světlice.Byla zamčená.Vrátil jsem se do člunu a našel tam šroubovák.Tím jsem skříňku otevřel - a byla tam. Taky láhev, ale to si nechám na večer. Vylezl jsem po žebříku a do větracího otvoru jsem nacpal světlici a láhev s trávou z bedny na ostrově. Za chvíli se začalo ze všech otvorů na jachtě krásně kouřit a dveře se otevřely. Vylezl Green. Vytáhl jsem pistoli. "Jestli mě zabijete, vyletíte do povětří ! Mám v ruce odjištěný granát ! ". Chvíli jsem mu domlouval, pak jsem schoval pistoli a vytáhl pouta. Green zajistil granát a nechal se spoutat. Vzal jsem granát, Greena jsme přivázali k zábradlí člunu a odjeli na ostrov. Jen jsem vstoupil do lesa, začal po mně střílet týpek ukrytý za kamenem. Granát se bude hodit. Namířil jsem na něho a hodil. Prohledal jsem, co z něj zbylo a našel píšťalku na psy.O kus dál Lyle zneškodnil dalšího pašeráka. Ten ale u sebe nic neměl. Došli jsme ke skladišti a koukali na psa. "To je tvoje věc", řekl Lyle "Měl jsem takového psa a vím co dovede." Vytáhl jsem píšťalku a zapískal na psa. Nastražil uši a pak - odešel kamsi do své boudy. Cesta byla volná. Odemkli jsme si a vstoupili do skladiště. Svítilo se tam a zadní stěna byla nahoře. Zřejmě vzadu někdo byl.Přešel jsem tiše k rozvodné skříňce a stiskl vypínač. Teď jsme se mohli domluvit. Postavil jsem Lyla k vypínači a sám jsem si stoupl před tajné dveře. "TEĎ !" Lyle zmáčkl vypínač, přešel ke mně a vytáhl pistoli. Zezadu vyšel chlápek, co napadal na nohu a měl pistoli v ruce. Byl to Nico "Snake" a já si uvědomil, že to byl on, kdo zabil mé rodiče. Potlačil jsem chuť ho na místě zastřelit a začal vyjednávat.Teprve po dlouhé době se dal přesvědčit, aby složil zbraň a zavolal druhého kumpána. Byl to Stuart Cox.Teď tu stáli oba s rukama nahoře a Lyle je hlídal s pistolí v ruce. Jak je spoutat ? Vzpomněl jsem si na žlutou šňůru na zdi, která teď u generátoru připojená nebyla.Musí viset ještě na zdi.Šel jsem k vypínači,spustil zeď. Pak jsem si došel pro šňůru, jedním koncem spoutal Nica, sebral mu pistoli a druhým koncem Coxe. Jen co jsem byl hotov, dorazil Forbes z ATF. "To jdete brzo !", řekl jsem mu. Pogratuloval nám k dobré práci a zajatce si odvedl. Nico "Snake" dostal trest smrti, proveden smrtící injekcí. Green dostal dvacet let zostřeného žaláře. Stuart Cox dostal patnáct let zostřeného žaláře. KONÉÉÉC