NHL 2001

Asi nejdůležitějším aspektem každého hokeje, NHL nevyjímaje, jsou góly. I když "amíky" možná zajímá, kolikrát za zápas se rvali Foote s Primeauem, pro našeho fandu je počet branek to, co hokej odděluje od ostatních sportů. Po přečtení následujících řádků, byste měli být zase o něco chytřejší.

One-Timer

Jde o poměrně jednoduchý způsob, jak skórovat. Tímto způsobem se dá jednoduše vyhrát zápas.
Nejdříve musíte získat puk. Až jej získáte (viz. obrana), zabruslete na pravou nebo levou stranu a pak si to zuřivým mačkáním turba žeňte k soupeřově brance. V oblasti zhruba pět metrů před brankou nahrajte na druhou stranu a v průběhu nahrávky držte tlačítko střelby a zároveň pomocí šipek zamiřte do bližšího "vinglu". Při této akci velice záleží na schopnosti střelce a také na postřehu gólmana.

Brankáři se vůbec chovají při "one-timerech" velice zajímavě. Někdy se v pohodě přesunou a jednoduše střelu chytí, jindy po ní skáčou a někdy se snaží zlikvidovat i tu předcházející nahrávku. Vznikají tak situace, kdy po normální přihrávce v útočném pásmu brankář "zalehne" a na vás zívá prázdná branka. Nejlepší z one-timerů je pak nahrávka hráčem (nejčastěji obráncem) od modré čáry křížem přes celé útočné pásmo k borci před brankou. V této situaci golmani padají nejčastěji a útočník má (pokud stojí šikovně "z boku") nejlepší pozici ke střelbě, protože brankáři často vyjíždí až před brankoviště. Můžete také vyzkoušet pálit z první přihrávky z buly - fantazii se meze nekladou.

Úniky

Právě díky jednoduchosti nahrávek se mi vůbec nechce věřit, že za NHL 2001 stojí kanadský tým - přihrávat si můžete až do "kasy", kdežto obejít dva obránce a ještě vystřelit, to už je těžší oříšek. Při průnicích určitě oceníte tlačítko, které je v anglické verzi označováno "Deke" (dříve nazývaný speciální pohyb) s nímž se dají na rozdíl od předchozích dílů dělat divy. V momentu, kdy se k vám blíží obránce, stačí stisknout tento „čudlík“ a při troše štěstí, uvidí bezmocný obránce jen vaše záda.

Obránce jsme tedy nechali za sebou a dostáváme se před "kasu" do slibné šance.... ovšem pro 90 procent hráčů se stává překonání brankáře nepřekonatelnou překážkou. Před brankou se z každé "nonamky" stává borec s vybranými schopnostmi Haška a Roye. Blafáky, které byly tak skvělé u předchozích dílů se tak stávají přehlídkou brankářských zákroků.

Při "brejku" dost podstatně závisí na kvalitách útočníka - Forsberg, Jágr a spol. jsou schopni vystřelit z jednoho metru před brankou těsně pod břevno, ostatním to tak lehce nepůjde. Problém úniků byl (alespoň pro mě) v tom, že v předchozích dílech jsem kličkami rozhodil brankáře a střílel jsem v podstatě z boku do odkryté branky. V NHL 2001 je lepší po kličkování střílet zepředu (čelem k brankáři) - čili spíše ho prostřelovat. Nejlepší takový únik je nájezd z bekhendové strany, těsně před brankářem stiskněte "speciální pohyb" (který jej rozhodí), pak otočka "na forhend" a střela (opět na forhend). Speciální pohyb můžete nahradit jednoduchým kličkováním, nejdůležitější částí je však samotná střelba.

Pokud hrajete s lidským protivníkem, můžete využít "chybičky" programu - z buly místo nahrávky na spoluhráče "nahrajte" dopředu a po dojetí puku pohodlně skórujete, protože brankář se zasekne asi metr před brankou.

Střelba

Nejdůležitější na střele je její umístění. Hlavní rada zní: Střílejte do vinglu (pro antisportovce - horní růžky branky). Může se vám to zdát těžké, ale stačí při střelbě držet šipku nahoru (i v případě, že hrajete "dolů" - útočíte na dolní branku), vybrat směr a můžete se kochat pukem letícím daným směrem. Střelba je důležitou součástí tohoto dílu NHL. Například obyčejná střela zápěstím:

Když vystřelíte jen tak, brankář střelu s přehledem zlikviduje. Ovšem, když pojedete na jednu stranu, pak náhle zabočíte a vystřelíte do vinglu, může se stát, že brankář střelu jen vyrazí. No a když ještě navíc vystřelíte přes obránce (brankář bude mít zakrytý výhled), máte poměrně dobrou šanci dát gól rovnou ze střely, případně z následného závaru před brankou.

Střela z nápřahu není také k zahození - zvláště pro herní strategie, které vytvářejí tlačenice před brankou. Brankáři totiž z nějakého, pro mě záhadného důvodu mají tendenci v závislosti na síle střely padat na zem. Tato extremní gravitace se projevuje zejména v okamžicích, kdy se útočníkovi podaří vystřelit dostatečně prudce. Stačí jen vypálit pořádnou pecku (dobře umístěnou) a brankář spadne na led a pěkně dlouho se sbírá… Pro útočící tým není nic lehčího než puk dorazit do prázdné branky.

Bohužel velkou chybou programu je střelba z velkých vzdáleností. Nejen, že se prakticky z každé pozice (i od vlastní třetiny) trefíte doprostřed branky díky čemuž ztrácí smysl závěrečná power-play bez brankáře. Horší na tom je, že pokud v zápase vystřelíte z oblasti zhruba mezi půlící čárou a soupeřovou modrou, krásný "padáček" nejenže slétne přímo na branku, ale mnohokrát se stane, že takto dokonce překvapíte brankáře a dáte gól. S dostatečnou trpělivostí můžete takto vstřelit třeba pět branek za zápas.

Samozřejmě nesmím zapomenout na tečované střely - postavte se do bezprostřední blízkosti spoluhráče (asi 1 metr) a vystřelte "přes něj" - tečování střel je (jako ve skutečnosti) hodně ovlivněno náhodou.

Obrana

Jak každý sportovní fanoušek dobře ví, obrana je stejně důležitá jako útok. Následuje pár rad pro utužení obranných pozic:

Každou přihrávku můžete zachytit nebo vypíchnout pomocí tlačítka hákování/držení (v útoku toto tlačítko slouží pro střelbu). Speciálně proti one-timerům je nejlepší vykašlat se na přihrávku a raději "sundat" protivníka, na něhož přihrávka míří. Tyto bodyčeky a další střety můžete opět vyvolávat pomocí turba (stačí se jen pořádně rozjet), ale i nově pomocí tlačítka velkého úderu (big hit) - bohužel toto tlačítko občas vyvolává extrémní touhy rozhodčích poslat vás na trestnou lavici, na druhou stranu - pokud se do protihráče trefíte, je extrémně účinné. Útočné snažení protivníka lze také znesnadňovat hákováním - když vám zdrhá a jste těsně za ním, stiskněte tlačítko hákování/držení. Dále můžete protivníkovi vypíchnout puk mačkáním stejného tlačítka.

Mimo herní činnost

Velkým plusem oproti NHL 2000 je možnost nastavit si hru, jak chcete. Doporučuji vám nabídku nastavení důkladně projít, protože umožňuje výrazně zlepšit zážitek ze hry. Nastavte si rychlost hry, přísnost rozhodčích atd. - když se váš soupeř specializuje na dnes již několikrát zmínění one-timer, zmenšete rychlost a přesnost přihrávek ......... zkrátka nastavte si NHL 2001, jak potřebujete.

Co se týče strategií, za nejvýhodnější útočné považuji "tah na bránu" a "poziční" při tlaku 60%, v přesilovkách "střílení" či "kombinaci".

Doporučuji minimálně na začátku sezóny projít sestavu svého týmu - praváci by se měli vyskytovat na pravé straně a leváci na levé. Pokud máte nedostatek kvalitních útočníků, klidně postavte do útoku i obránce a naopak.

Momentum

Poslední věcí, o které bych se ještě chtěl zmínit je ikonka momentum - tato šikovná věcička sleduje, který tým je na hřišti aktivnější. Účinky tohoto ukazatele jsou opravdu znatelné - právě proto je dobré zapnout na plný plyn hned v úvodu třetiny, protože tak získáte toto "momentum" a vaši hráči budou znatelně rychlejší a jednodušeji dostanou soupeře pod tlak. Momentum získáte zejména tvrdými střelami na branku a velkými údery (Big Hit) nebo vítězstvím ve rvačce. Vynulování momenta se provede na začátku každé třetiny nebo po time-outu - čehož se dá jednou za zápas využít.